9 WEEKS OF BAROQUE FESTIVAL

• 
  Milan Černý

Uvidíte:
15.8. 2015

Více informací:
http://milancerny.webnode.cz/

Loutnista Milan Černý v ambitech kláštera přednese hudbu Jana Antonína Losy z Losinthalu.

Pětisborová barokní kytara -  Milan Černý
Kopie nástroje podle M. Sellase, Itálie 1614: postavil Jiří Čepelák, Praha 2000/

Jan Antonín Losy hrabě z Losinthalu patří k významným hudebním osobnostem barokních pobělohorských Čech. Většina skladeb, které složil je věnována loutně, kterou podle dobových svědectví mistrně ovládal, ale také barokní kytaře, mandoře,  angelice a v neposlední řadě jsou zde zastoupeny i dobové úpravy pro klávesové nástroje. Téměř celé Losyho dílo je zachováno v různých rukopisných sbornících, které jsou v současné době roztroušeny po celém světě.

   Rod Losyů pocházel ze severoitalského městečka Piuro v provincii Sondrio. Na území Čech se usídlil nejpozději během Třicetileté války, kdy v Praze roku 1627 je zmiňován otec Jana Antonína Losyho, Jan Antonín Losyst.(kol.1600-1682), Losyové díky přízni císařské moci i vlastnímu úsilí, postupně dosáhly vlivného společenského postavení a stali se jedním z nejzámožnějších rodů na území Českého království.  

   Jan Antonín Losy ml.se narodil na zámku ve Štěkni roku 1650. Je jisté, že již během svého dětství byl veden v duchu tehdejší doby. Hudební nadání zřejmě projevoval již velmi brzy, a proto již v útlém věku byl  svěřen do péče soukromého učitele, slezského loutnisty Achazia Kazimira Huelseho. Mezi lety 1661-67 studoval na pražské Karlo-Ferdinandově universitě, kde úspěšně obhájil tezi Conclusiones philosophicae a v roce 1668 získal titul bakaláře filosofie. Za svého života vykonal několik zahraničních cest ( Itálie , Francie, Německo), během nichž se mnohokrát aktivně zúčastnil hudebního dění. Pro jeho umělecký růst měla mimořádný vliv francouzská hudba (Lully). Francouzský kompoziční i interpretační styl prosazoval nejen ve svých skladbách, ale byl také jeho horlivým zastáncem při hudebních akademiích, které pořádal v prostorách svého pražského paláce. O jeho vřelém vztahu k hudbě, zvláště pak k loutně, se dochovala pozoruhodná zmínka, zachycená německým loutnistou a teoretikem Ernstem Gottliebem Baronem (1696-1760), který napsal: "Hrabě Losy byl prý tak zabrán do svého nástroje, že ho často sebou brával na své cesty a když ho napadl dobrý nápad, sesedl s koně a zaznamenal na tabulku"+.

   Vedle Losyho loutnových skladeb se zachoval také poměrně velký počet kompozic pro pětisborovou barokní kytaru. Tvoří je převážně krátké, dobové populární tance, řazené do suit  (partií). Losyho kytarové suity vznikaly v době, kdy barokní kytara dosáhla jednoho ze svých významných vrcholů, především v tvorbě autorů, jako byli například Francesco Corbetta nebo Robert de Visée, a využívají kombinace dvou typických dobových kytarových technik, rasgueada a punteada.  

  Jan Antonín Losy z Losinthalu zemřel v Praze mezi 9. srpnem a 2. zářím roku 1721 ve věku 70 let. Byl pohřben do rodinné hrobky v kapli  kláštera Hybernů. Drážďanský loutnista Sylvius Leopold Weiss napsal k uctění jeho památky smuteční tombeau a Ernst Gottlieb Baron o jeho úmrtí zaznamenal:" Jsou to tři týdny , kdy náš milovaný otec loutny, totiž hrabě Losy, zanechal po sobě vše a odešel z tohoto světa do věčnosti. Loutny a housle byly obráceny směrem dolů a černé stuhy ovázány nad provoláním, že loutna je mrtvá, všechny loutny by proto měly truchlit pro něho"+.

+ E. G.  Baron  Historisch-theoretische und Practische Untersuchung des  instruments der Lauten. 1727