9 týdnů Baroka

Krajina na jih a jihozápad od Plzně není dramatická. Byla modelována řekami, které spěchají k Plzni, aby se tam slily v jeden tok, v Berounku. V dobách, kdy českému umění vládlo baroko, patřila tato území z valné většiny dvěma velkým klášterům – benediktinským Kladrubům a premonstrátskému Chotěšovu. Oba kláštery prošly velkorysou barokní přestavbou a vynikající umělci v jejich službách se podepsali i na výtvarné tváři tohoto regionu. 

Klášter v Chotěšově byl přestavěn podle projektu plzeňského architekta Jakuba Augustona. Přestože klášter přišel v 19. století o svůj kostel, konventní budova se sály a monumentálním schodištěm, vyzdobená originálními malbami dalšího plzeňského umělce, malíře Františka Julia Luxe, je krásným prostředím pro výstavy a koncerty, které se často konají i v parkovém prostoru kláštera. Nedaleko od Chotěšova se zachoval klášterní dvůr Gigant, jehož název vypovídá, že se jedná velkorysou barokní stavbu s dnes již zažitým bohatým kulturním životem.
Jakub Auguston je také autorem právě zrekonstruovaného kostela sv. Víta v Dobřanech, jehož eliptické prostoře dominuje neobvyklý dvojoltář sochaře Matěje Václava Jäckla. Dominantou jižní části regionu je monumentální kostel v Přešticích, který postavili kladrubští benediktini podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Jeho stavba se protáhla přes většinu 18. století, a tak se na jeho dokončování podílela řada věhlasných pražských architektů jako Anselmo Lurago a Tomáš Haffenecker.